Nepřítel... život

31. července 2009 v 18:45 |  Carnet
Této duši vládne splín
Kolem je jen černočerný stín
Žíly jak listy kopretin
Obklopují mé srdce
 

Yoshiki? Diablooo

30. července 2009 v 15:17 |  Mon Ami
M: Jsem unaven
Y: *zazubí se* Nemáš chodit v půl páté ráno spát....
M: *vražedný pohled* Víš, Yoshiki, do půl páté jsem nebyl vzhůru já, ale ty. Já vytuhnul kolem druhé ranní. Jak ses bavil s Martinem? (Brácha Scope)
Y: Aaale.. *protáhne* zvětšil jsem kapacitu tvého hardisku o několik nových filmíků. Nejsi spokojena? Ototo?*

Sweet Dreams

30. července 2009 v 15:06 |  Mémoires
V názvu článku nehledejte žádné speciální poselství, je to pouhoupouhý název songu, jenž mi právě hraje v uších - tedy z repráků a abych byl přesnější - ani ty repráky nepatří mně. Sedím za PC mé nejlepší kamarádky, datluji do její klávesnice a užívám si ty nádherné dny klidu, které tu mám.
Jsem spokojený, dá-li se to tak nazvat. Opravdu šťastný.
Avšak i tento pocit jednoho dne pomine a promění se v realitu, mou realitu, přání snu, který bych mohl žít.
 


FriendShip

18. července 2009 v 21:10 |  Mon Ami
Co se vlastně skrývá pod slovem: přítel? Vzpomínky, pocity či potřeba vlastnit jinou osobu a připoutat si ji k sobě natolik silným poutem jaké máte sám k sobě?
Netuším, nedokáži ono slovo definovat. Neboť nikdo z těch, jenž znám, nemůže být mi přítelem. Snad je to mou nedůvěrou, mým instinktem, který mi nedovoluje věřit jinému.
Snad kromě jednoho, toho, komu jsem věnoval tuto rubriku. Yoshikimu.

Keiro - Mea Caput Carum

17. července 2009 v 20:28 |  Amicus
Má drahá duše - přídomek v latinštině, jenž jsem jí dal.
Je to dívka, obdivuhodná spisovatelka, člověk, na němž mi opravdu záleží a s nímž si velice rád povídám. Je mou inspirací, snem, kterého nikdy nedosáhnu. Chcete vědět, co je to spisovatel? Podívejte se na její stránky. Jsou plné dokonalých povídek. Miluji je!

Odkaz na její blog naleznete v Oblíbených odkazech a na její stránky plné nádherné prózy narazíte
>>ZDE<<



Kam dál